Domovská stránka - Gabštejn
Hlavní nabídka:
Ahoj a vítej na našich stránkách Gabštejn. Gabštejn, je bývalý starý mlýn, který se snažíme opravit tak, aby mu nebyla upřena jeho podstata a duch. A proč Gabštejn? Tak nám to tu pojmenovali naši sousedé z města, kde zatím stále (ovšem jen částečně) bydlíme, než se sem nastěhujeme natrvalo.
Z města jsme se rozhodli odejít asi před dvěma lety. Původně jsme to tu koupili jako „chatu“, ale brzy nám došlo, že život tady je stokrát lepší. A protože tu máme dostatek místa a prostorů a hlavně hodně plánů, doufáme, že za námi naši sousedé budou jezdit i sem…
Když jsme tu ruinu tady kupovali, opravdu jsme měli v plánu to opravit, využívat jako chatu a na stáří tu třeba i bydlet. Ovšem, člověk míní, život mění. Poznali jsme tu tolik vstřícných lidiček, s údivem zírali, jak si tu lidé pomáhají a ochutnali jsme kouzlo ticha, hvězdné oblohy a klidu, který v uspěchaném městě chybí. Poznali a stále poznáváme okolní přírodu, nasloucháme radám zkušených a starších sousedů, od kterých se ledacos naučíme a co hlavně… učíme se farmařit…. Naším cílem je, být soběstační… Víme, je to nemalý cíl, kterého je dosti těžké dosáhnout. Ale, pokud se nám podaří se k tomuto alespoň trošku přiblížit, budeme šťastní…., i když, my tu už šťastní jsme…
Tak, za tu dobu, co tu jsme, se nám podařilo vysadit spousty ovocných stromků, zejména jabloní a co bychom to byli za farmáře, kdyby nám ty jablůňky neměl kdo opylovat. Kromě nás, tu sdílí své místo i 60 včelstev, proto nic z našeho sadu nestříkáme. Jsme zásadně proti jakékoliv chemii a vše řešíme přírodní cestou.
Pořídili jsme si slepičky, které si tu běhají volně, bez oplocení a protože kromě nás, si na vajíčkách pochutnává i kuna a na slepičkách liška (my ne), jsme zatím nuceni neustále náš chov, který se početně stále mění, doplňovat.
Dále tu krmíme i srnky a zajíce, kteří k nám rádi chodí ohlodávat jablůňky a také tu živíme nemalou spoustu jiných zvířátek, kteří sem najdou cestu. Vychovali jsme tu již 3 bažanty z vajíčka, zachránili a dlouho živili jednu raněnou vlaštovku Adélku, jedno zatoulané zoufalé kachňátko jménem Vilík, raněné káně jménem Káně a žije tu i jestřáb, ale ten se živí sám…, taktéž slepičkami. V noci tu houká sýček a občas tu zaslechneme i výra. Vystřídalo se u nás i dost kočiček. Ovšem jedna je skalní, jmenuje se Míca a žije s námi od začátku. Přežila veškerý tlak okolních predátorů. Myslím, že je nesmrtelná J.
O zkušenosti se s každým rádi podělíme, jste tu kdykoliv vítáni….
Gabrielovci (J+P+J)
